![]() NORSKO ŠPICBERKY |
![]() ŠVÉDSKO |
![]() FINSKO |
![]() DÁNSKO |
![]() GRÓNSKO |
![]() FAERSKÉ OSTROVY |
![]() ISLAND |
![]() LAPONSKO |
![]() IRSKO |
![]() LITVA |
![]() LOTYŠSKO |
![]() ESTONSKO |
![]() PETROHRAD |
Přestože jsou tyto tři státy od května 2004 členy Evropské unie, řada lidí si je stále spojuje především se sovětskou minulostí. Ta je sice zejména v Litvě a Lotyšsku místy stále patrná, okamžiků, kdy se s ní setkáte, však rychle ubývá. Především centra největších měst, tedy Vilniusu, Kaunasu, Rigy a Tallinnu, jsou dnes novotou zářící metropole západoevropského vzhledu.
Živá, pulzující Riga plná zeleně,
středověká atmosféra tallinnských uliček
novotou zářící pěší zóny v Kaunasu
a klasicistní a barokní Vilnius s kostelem na každém kroku
– to je současná tvář pobaltských měst. Řada nových obchodů, kaváren, restaurací, klubů a sportovních zařízení umožňuje užít si dovolenou naplno, a to díky cenám podobným našim.
Leckoho může překvapit evropský vzhled všech měst v Pobaltí. Ten je dán historickými vazbami na střední Evropu (především Německo a Polsko) a Skandinávii. Ruský vliv se v Pobaltí uplatňoval teprve v 19. století a v letech 1944–91, kdy bylo Pobaltí okupováno Sovětským svazem. Toto tragické období, kterému padlo za oběť několik set tisíc životů, dokumentuje řada památníků a muzeí po celém Pobaltí.
Krajina pobaltského venkova je převážně rovinatá s několika nízkými pahorkatinami, které jen na málo místech přesahují nadmořskou výšku 300 metrů. Oč méně má Pobaltí hor, o to více tu najdete lesů, jezer a romantických vesniček. Mezi nejkrásnější oblasti Pobaltí patří národní parky. V Litvě je to například jezernatá Aukštaitija s borovými lesy a etnografickými vesničkami nebo
písčitý poloostrov Kurská kosa s dunami, dřevěnými sochami a rybářskými vesničkami,
v Lotyšsku Gauja se zalesněnými údolími
a v Estonsku pobřežní národní park Lahemaa s rybářskými osadami,
rašeliništi, bludnými balvany a romantickými šlechtickými sídly.


Pobaltí patří k oblastem, kde je dodnes živý folklór. Katoličtí Litevci i luteránští Estonci a Lotyši dodnes drží řadu zvyků, které se dochovaly ještě z pohanských dob. Patří mezi ně například jánské svátky letního slunovratu, kdy si lidé zdobí pokoje květinami, v krojích navštěvují sousedy a zpívají lidové písně. Ty jsou vůbec nejtypičtější součástí místní kultury. Celonárodních festivalů lidových písní, které se konají již téměř 150 let, se pokaždé účastní statisíce místních obyvatel.